Intraoperační spontánní dýchání - Draeger Intraoperační spontánní dýchání Ochranná plicní ventilace

Intraoperační spontánní dýchání

Kontaktujte nás

Intraoperační spontánní dýchání

Jako váš specialista na akutní péči chápeme, že v posledních dvou desetiletích se stalo běžně uznávaným faktem, že celková anestezie – přestože je považována za bezpečnou – může poškodit dýchací systém. Předpokládá se, že neuromuskulární blokáda a následná řízená ventilace jsou hlavní příčinou poruchy respirační funkce. Kromě parametrů řízené ventilace může další zlepšení přinést také spontánní dýchání v průběhu operace. 

Je spontánní dýchání také aspektem ochranné ventilace během celkové anestezie?

Dosud se diskuze o ochranné ventilaci na operačních sálech zaměřovala na to, jak lze optimalizovat parametry mechanické ventilace ve prospěch ochrany plic pacienta. Záleží však jen na parametrech řízené mechanické ventilace? Nebylo by přínosnější spontánní dýchání, ať už zahájené co nejčasněji na konci celkové anestezie, nebo co nejdříve po zajištění dýchacích cest?

V literatuře se uvádí pozitivní účinky intraoperačního spontánního dýchání.1 Zatímco provzdušnění plic během řízené ventilace je nižší, což může vést k nevyrovnanému poměru ventilace/perfuze, spontánní dýchání zjevně prospívá dependentním oblastem plic, a vede tedy k lepší fyziologické distribuci ventilace. Jak uvádí odborná literatura, spontánní dýchání samotných pacientů v anestezii nemusí být pro dosažení cílové oxygenace dostačující a je lépe dýchání podpořit například tlakově podporovanou ventilací (PSV). Potenciální výhodou PSV je lepší synchronizace pacienta s ventilátorem a s tím související snížení namáhavosti dýchání a zlepšení dechového komfortu.2 Jedna studie navíc potvrdila, že PSV během operace pacientů s laryngeální maskou (LMA) snižuje dobu vyvedení z anestezie a spotřebu propofolu v porovnání s kontinuální mandatorní ventilací.3

Draeger Informační dokument Intraoperační spontánní dýchání
Informační dokument: Spontánní dýchání

Ochranné ventilaci u operovaných pacientů může prospět časné zavedení spontánního dýchání. Zde nabízíme zamyšlení a základní informace k tomuto tématu.

Stáhnout informační dokument

Technologické poznatky o spontánním dýchání
Technologické poznatky: Ochranná ventilace

Tento článek popisuje, jak naše technika podporuje používání ochranných ventilačních strategií na operačním sále.

Stáhnout informační dokument

Intraoperační spontánní dýchání infografika Ochranná ventilace

Infografika: Intraoperační spontánní dýchání

Pozitivním účinkům spontánního dýchání v průběhu operace se dostává stále větší pozornosti. Získejte zajímavé informace z naší infografiky.

Zobrazit celou infografiku

Management nástupu spontánního dýchání během vyvedení z anestezie

Vyvedení z anestezie a celá pooperační fáze jsou kritickým obdobím, kdy jsou plicní komplikace nejčastější. Anesteziologové se většinou snaží udržet hloubku anestezie co nejstabilnější s ohledem na potřeby chirurgického zákroku. Ke konci operace anesteziolog přeruší podávání anestetik, aby umožnil spontánní dýchání a následnou extubaci. Snížení hladiny prchavých anestetik lze provést postupně nebo rychle pomocí vysokého průtoku čerstvého plynu a/nebo hyperventilace. Druhá možnost s sebou nese pokles PaCO2 a následné riziko sníženého průtoku krve mozkem. Tento rychlý přístup navíc nemusí poskytovat dostatek času pro správnou redistribuci léčiva s vyšší rozpustností z tkání s nižší perfuzí. Může dojít ke zvýšení hladin anestetika v centrálních kompartmentech a následné respirační depresi na pooperačním oddělení. Snížení PaCO2 navíc snižuje dechový stimul a může oddálit návrat spontánního dýchání.4, 5

Převedení pacienta z řízené ventilace na spontánní dýchání je běžným a důležitým aspektem celkové anestezie.

Hladší přístup k vyvedení z anestezie by představovalo včasné snížení hloubky anestezie před koncem operace, což usnadňuje časný nástup spontánního dýchání. Zejména v případech dlouhých výkonů lze přistoupit ke snížení hloubky anestezie spíš dříve než později. Následně může také dříve dojít k návratu ke spontánnímu dýchání, to ale pravděpodobně nebude stačit pro udržení řádného arteriálního okysličení. K prevenci hypoxemie během této fáze může být vhodná odpovídající podpora spontánního dýchání.6 Uvádí se, že spontánní dýchání během celkové anestezie je spojeno s hyperkapnickou acidózou a se zvýšenou namáhavostí dýchání jak u zdravých pacientů, tak u pacientů se známými komorbiditami. Aby měl tento proces hladší průběh, byly do anesteziologických přístrojů zavedeny asistované ventilační režimy. Tlakově podporovaná ventilace (PSV) je nyní běžně dostupná a má podporovat spontánní dýchání a zároveň snižovat asynchronii pacient-ventilátor.6 Navíc bylo prokázáno, že při anestezii s laryngeální maskou (LMA) je výměna plynů u PSV efektivnější než u neasistované CPAP ventilace. PSV přispívá k dosažení optimálních dechových objemů a v porovnání s neasistovaným spontánním dýcháním zvyšuje minutový objem, snižuje etCO2 a zlepšuje okysličení.6, 7 Také bylo zjištěno, že spontánní dýchání během operace podporované PSV snižuje dobu odstavení LMA, dobu vyvedení z anestezie a dokonce i spotřebu propofolu.6

Technologické poznatky o spontánním dýchání
Technologické poznatky: Spontánní dýchání při vyvedení pacienta z anestezie

Tento článek poskytuje základní informace o technických způsobech podpory spontánního dýchání během vyvádění pacienta z anestezie.

Stáhnout informační dokument

Brožura Draeger Smart Ventilation Control
SVC přispívá k maximálnímu využití spontánního dýchání

Smart Ventilation Control (SVC) podporuje přechod mezi plně řízeným, asistovaným a spontánním dýcháním podle potřeb pacienta. Tento asistenční systém využívá klinické poznatky a automaticky snižuje podpůrnou ventilaci až do chvíle, kdy je pacient připraven na extubaci.

Stáhnout

Video: Smart Ventilation Assistant – Dräger SVC

SVC je anesteziologický asistenční systém vyvinutý ve spolupráci s klinickými lékaři pro řízení ventilace během celé operace, od intubace až po extubaci.

Cílem anesteziologů je zabránit lékařským chybám na operačním sále

Chyby při anestezii – kdo za ně může?

Ochrana plic během bariatrického chirurgického výkonu – upravené metody anestezie

Ochrana plic při celkové anestezii u obézních pacientů

Úvod do anestezie pediatrických pacientů na operačním sále

Ventilace pediatrických pacientů v anestezii

Lékařka prohlíží rtg plic při recruitmentu plic

Recruitment plic při celkové anestezii

Anestezie s nízkým průtokem pro ochranu plic

Anestezie s nízkým průtokem pro ochranu plic

Anestezie s ochranou plic Draeger

Ochrana plic při celkové anestezii

Obrázek plic chráněných na operačním sále

Velký vliv ochranné plicní ventilace

Získejte hlubší poznatky o tom, jak upravit plicní ventilaci pro potřeby každého pacienta a zjistěte, jak můžete zlepšit výsledky pacientů a zároveň maximalizovat zdroje nemocnice.

Kontaktujte společnost Dräger

Kontakt

Dräger Medical s.r.o.

Obchodní 124
251 01 Čestlice

+420 272 760 141

Volejte PO-PÁ 8:00 – 16:30

Dräger Medical s.r.o.

Na Vyšehradě 1098
572 01 Polička

+420 468 001 380

Volejte PO-PÁ 6:00 - 15:30

Dräger Slovensko s.r.o.

Radlinského 40a
921 01 Piešťany
Slovakia

+421 33 794 0061

Volajte PO-PIA 8:00 – 16:30

Literatura

  1. Neuman P, Wrigge H. et al. Spontaneous breathing affects the spatial ventilation and perfusion distribution during mechanical ventilatory support. Crit Care Med 2005 Vol. 33, 5 
  2. Brimacombe J, Keller C, Hörmann C. Pressure support ventilation versus continuous positive airway pressure with the laryngeal mask airway: a randomized crossover study of anesthetized adult patients. Anesthesiology. 2000 Jun;92(6):1621-3 
  3. Capdevila X, Jung B, Bernard N, Dadure C, Biboulet P, Jaber S. Effects of pressure support ventilation mode on emergence time and intra-operative ventilatory function: a randomized controlled trial. PLoS One. 2014 Dec 23;9(12):e115139
  4. Röpcke H, Wartenberg HC. Inducing spontaneous respiration at the end of surgery Anasthesiol Intensivmed Notfallmed Schmerzther. 2000 Jul;35(7):459-60. 
  5. Sakata DJ, Gopalakrishnan NA, Orr JA, et al. Hypercapnic hyperventilation shortens emergence time from isoflurane anesthesia. Anesth Analg. 2007 Mar;104(3):587-91. 
  6. Capdevila X, Jung B, Bernard N, et al. Effects of pressure support ventilation mode on emergence time and intra-operative ventilatory function: a randomized controlled trial. PLoS One. 2014 Dec 23;9(12):e115139. 
  7. Brimacombe J, Keller C, Hörmann C. Pressure support ventilation versus continuous positive airway pressure with the laryngeal mask airway: a randomized crossover study of anesthetized adult patients. Anesthesiology. 2000 Jun;92(6):1621-3.