Spontánní dýchání - Spontánní dýchání a spontánní ventilace – Anesteziolog s pacientem

Spontánní dýchání

Kontaktujte nás

V posledních dvou desetiletích se ukázalo, že celková anestezie může narušit dýchací systém. Neuromuskulární blokáda a následná řízená ventilace jsou pravděpodobnou příčinou poruchy dýchání. Kromě parametrů řízené ventilace mohou být intraoperační spontánní dýchání a spontánní ventilace možnostmi k dalšímu zlepšení.

Je spontánní dýchání také aspektem ochranné ventilace během celkové anestezie?

Diskuze o ochranné ventilaci na operačním sále se zaměřila na to, jak lze optimalizovat parametry mechanické ventilace, aby byly chráněny plíce pacienta. Neskrývá se v tomto tématu víc než jen parametry mandatorní mechanické ventilace? Nebylo by prospěšnější spontánní dýchání, a to buď co nejdříve ke konci celkové anestezie, nebo co nejdříve po zajištění dýchacích cest?

V literatuře se uvádí pozitivní účinky intraoperačního spontánního dýchání1. Zatímco provzdušnění plic během řízené ventilace je nižší, což může vést k nevyrovnanému poměru ventilace/perfuze, spontánní dýchání zjevně prospívá dependentním oblastem plic, a vede tedy k lepší fyziologické distribuci ventilace. Jak uvádí odborná literatura, spontánní dýchání samotných pacientů v anestezii nemusí být pro dosažení cílové oxygenace dostačující a je lépe dýchání podpořit například tlakově podporovanou ventilací (PSV). Potenciálními výhodami PSV je lepší synchronizace pacienta s ventilačním přístrojem a s tím související snížení dechové práce a zlepšení komfortu dýchání.2. Jedna studie navíc potvrdila, že PSV během operace pacientů s laryngeální maskou (LMA) snižuje dobu vyvedení z anestezie a spotřebu propofolu v porovnání s kontinuální madatorní ventilací.3

Užitečné zdroje

Spontánní dýchání – Přední strana

Spontánní dýchání

Ochranné ventilaci u operovaných pacientů může prospět časné zavedení spontánního dýchání. Zde nabízíme zamyšlení a základní informace k tomuto tématu.

Stáhnout

Technologické poznatky: Spontánní dýchání – Přední strana

Technologické poznatky: Spontánní dýchání

Tento článek vám nabízí základní informace o technických aspektech, které optimálně umožňují a podporují spontánní dýchání na operačním sále.

Stáhnout

Management nástupu spontánního dýchání během vyvedení z anestezie

Probuzení z anestezie a celá pooperační fáze jsou kritickým obdobím, kdy dochází k nejčastějším plicním komplikacím. Anesteziologové obvykle usilují o to, aby hloubka anestezie byla co nejnižší, jak to chirurgický zákrok umožňuje. Ke konci operace anesteziolog přeruší podávání anestetik, aby umožnil spontánní dýchání a následnou extubaci. Snížení hladiny prchavých anestetik lze provést postupně nebo rychle pomocí vysokého průtoku čerstvého plynu a/nebo hyperventilace. Druhá možnost s sebou nese pokles PaCO2 a následné riziko sníženého průtoku krve mozkem. Tento rychlý přístup navíc nemusí poskytovat dostatek času pro správnou redistribuci léčiva s vyšší rozpustností z tkání s nižší perfuzí. Může dojít ke zvýšení hladin anestetika v centrálních kompartmentech a následné respirační depresi na pooperačním oddělení. Snížení PaCO2 navíc snižuje dechový stimul a může oddálit návrat spontánního dýchání.4,5

Plynulejším přístupem k probuzení by mohlo být snížení hloubky anestezie dlouho před koncem operace, což by podpořilo brzký nástup spontánního dýchání. Zejména v případech dlouhých výkonů lze přistoupit ke snížení hloubky anestezie spíš dříve než později. Následně může také dříve dojít k návratu ke spontánnímu dýchání, to ale pravděpodobně nebude stačit pro udržení řádného arteriálního okysličení. K prevenci hypoxemie během této fáze může být vhodná odpovídající podpora spontánního dýchání.6 Uvádí se, že spontánní dýchání během celkové anestezie je spojeno s hyperkapnickou acidózou a se zvýšenou namáhavostí dýchání jak u zdravých pacientů, tak u pacientů se známými komorbiditami. Pro usnadnění tohoto procesu byly do anesteziologických přístrojů zavedeny režimy asistované ventilace. Tlakově podporovaná ventilace (PSV) je nyní běžně dostupná a má podporovat spontánní dýchání a zároveň snižovat asynchronii pacient-ventilátor.6 Navíc bylo prokázáno, že při anestezii s laryngeální maskou (LMA) je výměna plynů u PSV efektivnější než u neasistované CPAP ventilace. PSV přispívá k dosažení optimálních dechových objemů a v porovnání s neasistovaným spontánním dýcháním zvyšuje minutový objem, snižuje etCO2 a zlepšuje okysličení.6,7 Kromě toho bylo zjištěno, že intraoperační spontánní dýchání s podporou PSV zkracuje dobu odstranění LMA, dobu vyvedení z anestezie a dokonce i spotřebu propofolu.6

V souhrnu: Převedení pacienta z řízené ventilace na spontánní dýchání je běžným a důležitým aspektem celkové anestezie.

Další zdroje

Technologické poznatky: Spontánní dýchání při vyvedení pacienta z anestezie – Přední strana

Technologické poznatky: Spontánní dýchání při vyvedení pacienta z anestezie

Tento článek poskytuje základní informace o technických způsobech podpory spontánního dýchání během vyvádění pacienta z anestezie.

Stáhnout

Infografika: Intraoperační spontánní dýchání

Infografika: Intraoperační spontánní dýchání

Pozitivním účinkům spontánního dýchání v průběhu operace se dostává stále větší pozornosti. Získejte zajímavé informace z naší infografiky.

Stáhnout

Příbuzná témata

Recruitment manévr plic při anestezii na ochranu plic

Ochrana plic – Celková anestezie

Recruitment manévr na ochranu plic u obézních pacientů

Ochrana plic – Obézní pacienti

Apollo IACS Innovian Anesthesia C700

Anestezie s nízkým průtokem

Lékařka kontroluje rtg plic při recruitmentu plic

Recruitment plic – Celková anestezie

Kontaktujte společnost Dräger

Kontakt

Dräger Medical s.r.o.

Obchodní 124
251 01 Čestlice

+420 272 760 141

Volejte PO-PÁ 8:00 – 16:30

Dräger Medical s.r.o.

Na Vyšehradě 1098
572 01 Polička

+420 468 001 380

Volejte PO-PÁ 6:00 - 15:30

Dräger Slovensko s.r.o.

Radlinského 40a
921 01 Piešťany
Slovakia

+421 33 794 0061

Volajte PO-PIA 8:00 – 16:30

Zdroje

1 Neuman P, Wrigge H. et al. Spontaneous breathing affects the spatial ventilation and perfusion distribution during mechanical ventilatory support. Crit Care Med 2005 May;33(5):1090-5.

2 Brimacombe J, Keller C, Hörmann C. Pressure support ventilation versus continuous positive airway pressure with the laryngeal mask airway: a randomized crossover study of anesthetized adult patients. Anesthesiology. 2000 Jun;92(6):1621-3.

3 Capdevila X, Jung B, Bernard N, Dadure C, Biboulet P, Jaber S. Effects of pressure support ventilation mode on emergence time and intra-operative ventilatory function: a randomized controlled trial. PLoS One. 2014 Dec 23;9(12):e115139.

4 Röpcke H, Wartenberg HC. Inducing spontaneous respiration at the end of surgery Anasthesiol Intensivmed Notfallmed Schmerzther. 2000 Jul;35(7):459-60.

5 Sakata DJ, Gopalakrishnan NA, Orr JA, et al. Hypercapnic hyperventilation shortens emergence time from isoflurane anesthesia. Anesth Analg. 2007 Mar;104(3):587-91.

6 Capdevila X, Jung B, Bernard N, et al. Effects of pressure support ventilation mode on emergence time and intra-operative ventilatory function: a randomized controlled trial. PLoS One. 2014 Dec 23;9(12):e115139.

7 Brimacombe J, Keller C, Hörmann C. Pressure support ventilation versus continuous positive airway pressure with the laryngeal mask airway: a randomized crossover study of anesthetized adult patients. Anesthesiology. 2000 Jun;92(6):1621-3.