Karcinogenní látky v pracovním prostředí - Karcinogeny na pracovišti

Karcinogenní látky v pracovním prostředí

Zeptejte se odborníka

Karcinogenní látky v pracovním prostředí

Studie odhadují, že na celém světě každoročně zemře na rakovinu jakožto nemoc z povolání více než 700 000 lidí1,2.

Viníkem jsou karcinogeny: Existují různé látky, které mohou po expozici způsobit rakovinu. Dobrou zprávou je, že rakovině způsobené karcinogeny na pracovišti se lze vyhnout. V posledních desetiletích se stále zpřísňují bezpečnostní předpisy a limitní hodnoty karcinogenních látek na pracovišti pro povolání, při kterých dochází ke kontaktu s karcinogeny. Pro podniky po celém světě je to stále větší problém, ale přesné měřicí techniky, inteligentní měřicí strategie a vhodná ochranná řešení jim mohou pomoci jej překonat – a dokonce i rentabilně.

Karcinogeny na pracovišti – rakovina ve světě

Rakovina jakožto nemoc z povolání je častější, než se dříve myslelo

Epidemiologické studie ukazují, že expozice karcinogenům při práci způsobuje 5,3 až 8,4 % všech případů rakoviny na celém světě3. V EU je ročně diagnostikováno více než 120 000 lidí s rakovinou způsobenou dřívější expozicí karcinogenům na pracovišti4.

karcinogeny na pracovišti

Další informace o karcinogenních látkách na pracovišti

Jak se látky klasifikují jako karcinogenní? Jak působí různé chemické karcinogenní látky v lidském těle? A jak účinné je snižování limitních hodnot karcinogenů na pracovišti? Tato e-kniha vám pomůže jako výchozí bod, protože vás uvede do světa rakovinotvorných chemických látek, ukáže vám některé z nejčastěji používaných karcinogenů na pracovišti v chemickém průmyslu a poskytne přehled o různých přístupech k měření a vhodných ochranných prostředcích.

Scénáře expozice na pracovišti

Otevírání klapek a ventilů a připojování hadic

Otevírání klapek a ventilů a připojování hadic je nejnebezpečnějším krokem při nakládání a stáčení, protože se mohou uvolňovat nebezpečné karcinogenní látky.

Displej v nebezpečném prostoru

Pokud musí pracovníci kontrolovat displeje přístrojů v nebezpečných prostorech, mohou být vystaveni toxickým nebo karcinogenním látkám, které překračují expoziční limity na pracovišti.

Měření koncentrací karcinogenních toxických plynů před vstupem

Náhlé zvýšení koncentrace karcinogenních toxických plynů v uzavřených prostorech může ohrozit zaměstnance.

Sklad se stacionárním systémem detekce plynů

Ve skladovacích prostorech není nikdy vyloučen náhodný únik karcinogenních látek.

Práce s nebezpečnou karcinogenní látkou ve výzkumné laboratoři

Práce s nebezpečnými karcinogenními látkami ve výzkumných laboratořích může vést ke krátkodobé nadměrné expozici.

Riziko expozice karcinogenům

Karcinogeny se mohou do těla dostat vdechnutím nebo působením na kůži a krevním řečištěm se mohou šířit do různých orgánů. Jakmile se karcinogenní látky dostanou do těla, mohou poškodit nebo změnit DNA buněk, způsob, jakým buňky pracují, nebo jakým se mohou replikovat – to vše může vést k rakovině. Zatímco s možnými karcinogeny se všichni setkáváme v každodenním životě (např. s UV zářením nebo výfukovými plyny z automobilů), profesní expozice chemickým karcinogenním látkám představuje vyšší riziko vzniku rakoviny.  

karcinogenní látky – hodiny tikají

Hodiny tikají

Každá sekunda, o kterou se zkrátí expozice karcinogenům na pracovišti, může znamenat přínos pro zdravý život. Mnohé nemoci z povolání vzniklé v důsledku expozice karcinogenům se však objevují s velkým zpožděním, a proto je lze diagnostikovat jen po delší době.

Typické karcinogenní látky v chemickém a petrochemickém průmyslu

Benzen, ethylenoxid, 1,3-butadien, akrylonitril: Přes veškerý technický pokrok je používání některých typů karcinogenů při výrobě určitých výrobků nezbytné. Informujte se o účinných strategiích měření a ochrany před karcinogenními látkami.

1,3-butadien

Fakta o 1,3-butadienu

1,3-butadien je bezbarvý plyn s mírným aromatickým nebo benzínovým zápachem. V chemickém průmyslu se 1,3-butadien používá především při výrobě minerálních olejů, syntetického kaučuku a dalších gumárenských výrobků. Jelikož je 1,3-butadien těžší než vzduch, hromadí se při zemi. Při vdechování ve větším množství má narkotické účinky. Za přítomnosti vzduchu vytváří výbušné směsi.

Akrylonitril

Fakta o akrylonitrilu

Akrylonitril je bezbarvá kapalina se štiplavým zápachem. Využívá se při výrobě rozpouštědel, emulgátorů a lepidel, ale hlavně se používá při výrobě plastů. Akrylonitril je karcinogenní látka s akutně toxickými účinky, protože může vytvářet smrtící kyanid. Při styku s látkami, jako je brom, chlor nebo silné zásady, hrozí také nebezpečí výbuchu.

Benzen

Fakta o benzenu

Benzen je bezbarvá kapalina s charakteristickým zápachem. Na vzduchu se rychle vypařuje. V chemickém a farmaceutickém průmyslu se používá především jako rozpouštědlo a jako výchozí materiál nebo meziprodukt při výrobě plastů, maziv, pryže, léčiv a dalších produktů. Benzen je přirozenou součástí ropy a benzínu. Benzen je nebezpečný karcinogen, na který se vztahují velmi přísné prahové hodnoty expozice na pracovišti.

Epichlorhydrin

Fakta o epichlorhydrinu

Epichlorhydrin je čirá bezbarvá kapalina s dráždivým zápachem podobným chloroformu. Používá se při výrobě epoxidových pryskyřic, elastomerů a syntetického glycerinu. Také se používá při výrobě dalších chemikálií, insekticidů, nátěrových hmot, lepidel a jako rozpouštědlo v gumárenském průmyslu. Epichlorhydrin je hořlavá kapalina, která je vysoce těkavá. Při zahřátí nad jeho bod vzplanutí mohou jeho páry ve spojení se vzduchem způsobovat výbušné reakce.

Ethylenoxid

Fakta o ethylenoxidu

Ethylenoxid je plynná, bezbarvá látka, která při toxických koncentracích zapáchá podobně jako éter. Používá se při výrobě nemrznoucích směsí, textilií, rozpouštědel, lepidel a léčiv. Ethylenoxid se používá hlavně jako chemický meziprodukt při výrobě ethylenglykolu. Působení ethylenoxidu bylo v Evropské unii potenciálně vystaveno přes 40 000 pracovníků. Ethylenoxid je extrémně hořlavý, chemicky nestabilní a v přítomnosti zdroje vznícení může reagovat výbušně, a to i bez přístupu kyslíku.

Formaldehyd

Fakta o formaldehydu

Formaldehyd je plynný, bezbarvý a štiplavě zapáchá. Často se vyskytuje ve vodných roztocích. Formaldehyd se používá při výrobě široké škály produktů, jako jsou chemikálie, lepidla, tmely na dřevovláknité desky, nátěrové hmoty, polymery a laboratorní chemikálie. Formaldehyd je při styku s kůží toxický a může způsobit vážné popáleniny kůže a poškození očí. Při vdechování je jedovatý, může způsobit rakovinu a existuje podezření, že způsobuje genetické vady.

Rtuť

Fakta o rtuti

Rtuť je stříbřitě lesklá tekutina bez zápachu. Je to přirozeně se vyskytující prvek, který se nachází ve vodě, vzduchu a půdě. Rtuť je obsažena v mnoha výrobcích, jako jsou baterie, teploměry, elektrické spínače, zubní amalgám, léčiva a lampy. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje rtuť za jednu z deseti chemických látek nebo skupin chemických látek, které vzbuzují vážné obavy o veřejné zdraví. Vzhledem k její toxicitě je nutno se rtutí na pracovišti zacházet velmi opatrně.

Vinylchlorid

Fakta o vinylchloridu

Monomer vinylchloridu (VCM) je plynná, bezbarvá látka s nasládlým zápachem. Slouží hlavně při výrobě předmětů z polyvinylchloridu (PVC), jako jsou trubky, dráty a obalové materiály. Vinylchlorid (VC) se v přírodě nevyskytuje a pro své komerční využití se musí průmyslově vyrábět. VCM je extrémně hořlavý plyn, který se vzduchem tvoří výbušné směsi. Je těžší než vzduch a při vyšších teplotách je chemicky nestabilní. Expozice vinylchloridu představuje riziko akutního nebo chronického ohrožení zdraví.

Běžné karcinogeny a těkavé organické látky

Běžné karcinogeny na pracovišti

Zobrazit profily chemických látek způsobujících rakovinu, včetně benzenu, formaldehydu a ethylenoxidu. Zjistěte nejdůležitější informace o 8 důležitých karcinogenech a jejich nebezpečnosti.

Nižší limity expozice karcinogenním látkám – čím dál náročnější výzva

Pokud se sníží expoziční limity u některých běžných karcinogenů, má to často dalekosáhlé důsledky pro průmysl. Chemické karcinogenní látky představují zvláštní výzvy, protože firmy musí prokázat, že dodržují nízké limitní hodnoty, a dlouhodobě toto dodržování dokládat. Snížení limitních hodnot má vždy ekonomický dopad na zaměstnavatele, protože předchozí metody měření a přístroje nejsou vždy vhodné kvůli jejich omezenému rozsahu měření. Inovativní technologie a koncepce akceptace rizik pomáhají tato rizika zvládat.

Každé snížení expozičních limitů na pracovišti vede ve firmách k novým rozhodnutím a opatřením, jako jsou například:

  • přezkoumání posouzení rizik, pracovních pokynů a povolení k práci,
  • přechod na méně nebezpečné látky,
  • reorganizace pracovišť,
  • kontrola programů ochrany zdraví při práci,
  • změny trvání a plánů směn,
  • úprava kontrolních mechanismů a postupů na pracovišti,
  • investování do nových měřicích přístrojů a strategií měření.
Koncepce akceptace rizik

Minimalizace rizik u karcinogenních látek

Pro některé karcinogeny běžně neexistují definovatelné maximální limity, při jejichž dodržování by se zcela vyloučilo jakékoli poškození zdraví. Protože se však činnostem s karcinogeny na pracovišti často nelze vyhnout, platí v celé EU zvláštní ochranná opatření. Koncepce bezpečnosti na těchto pracovištích je odvozeno od německého „koncepce akceptace rizik“, což je model ve stylu semaforu. Rozlišuje mezi vysokým (červená), středním (žlutá) a nízkým rizikem (zelená).

Roadmap on carcinogens

Iniciativa EU proti chemickým karcinogenům a rakovině souvisejícím s prací

Ochrana zaměstnanců před kontaktem s karcinogeny na pracovišti je nesmírně důležitá. Řešením je nahrazení těchto látek tam, kde je to možné, co nejlepší prevence a co nejkomplexnější ochrana osob. Iniciativa EU „Roadmap on carcinogens“ má za cíl seznámit průmysl s touto problematikou a shromáždit a sdílet účinná řešení.

Strategie měření koncentrací známých karcinogenů

Zaměstnance je nutno co nejúčinněji chránit před chemickými karcinogeny a rizikovými faktory přispívajícími ke vzniku rakoviny. Toho lze rentabilně dosáhnout pomocí inteligentní strategie měření a přesných měřicích technologií. Nejobtížnější součástí je vývoj postupů měření, které lze uplatňovat v terénu. Tyto postupy musí mít takové vlastnosti jako „použitelnost v oblastech s nebezpečím výbuchu“, „použitelnost pro analytiky plynů“ a „jednoduchá kontrola funkčnosti uživatelem“.

Strategie měření koncentrace benzenu

Strategie měření koncentrace benzenu

Přesné měření koncentrace benzenu má zásadní význam pro bezpečnost pracovníků – zjistěte, jaké jsou nejlepší strategie monitorování potenciální expozice tomuto běžnému karcinogenu.

Měření koncentrací butadienu, ethylenoxidu a akrylonitrilu

Měření koncentrací butadienu, ethylenoxidu a akrylonitrilu

Zjistěte, jaké jsou nejlepší metody detekce, měření a monitorování těkavých organických látek, aby byla zajištěna bezpečnost práce pro zaměstnance.

Dräger X-pid 9000/9500

Monitorování potenciální expozice karcinogenům při práci pomocí přístroje Dräger X-pid® 9000/9500

Expozice karcinogenním látkám představuje dlouhodobé nebezpečí. Firmy musí podrobně dokumentovat provedené práce, počet svých zaměstnanců a případných dodavatelů vystavených karcinogenním látkám a výsledky měření. Je nutno vést evidenci údajů o všech úrovních osobní expozice karcinogenům na pracovišti po celou dobu profesního života zaměstnance. Nové inovativní webové technologie usnadňují správu dat jako nikdy předtím.

Däger X-act® 7000 – Přenosná laboratoř

Däger X-act® 7000 – Přenosná laboratoř

Detekce karcinogenních látek v nejnižších koncentracích a jejich přesné měření je velkou výzvou. Produktový manažer společnosti Dräger v rozhovoru vysvětluje, jak inovativní měřicí řešení otevírá zákazníkům nové možnosti strategií měření.

Najděte správné produkty pro měření chemických karcinogenů

Detektor Dräger X-am® 8000 umožňuje současnou detekci 1 až 7 toxických a hořlavých plynů, par a kyslíku – buď v režimu s pumpou, nebo v difuzním režimu. Pro specifická měření koncentrací benzenu lze použít X-am 8000 s předřadnou trubičkou. Selektivní přístroj pro měření plynů Dräger X-pid® 9000/9500 s fotoionizačními detektory (PID) je ideální pro uživatele, kteří často provádějí testy na přítomnost nebezpečných karcinogenních látek, jako jsou benzen, butadien a další těkavé organické sloučeniny (VOC), a to i v nejmenších koncentracích.

Dräger X-pid® 9000/9500

Dräger X-pid® 9000/9500

Dräger X-act® 7000

Dräger X-act® 7000

Dräger X-am® 8000

Dräger X-am® 8000

Kvalitní ochrana proti karcinogenním látkám

Pokud je zřejmé, že expozice karcinogenům na pracovišti je přes všechna preventivní opatření nevyhnutelná, je nutno používat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Chemicky odolný ochranný oděv zabraňuje vstřebávání par a částic v důsledku jejich absorbování kůží. Vybavení na ochranu dýchacích cest a filtry chrání plíce před toxiny.

protichemické ochranné obleky

Vyberte správný ochranný oblek

10 věcí, které byste měli vědět o protichemických ochranných oblecích. Vyberte správný ochranný oblek proti expozici karcinogenům.

Najděte správné produkty na ochranu před karcinogenními látkami

Filtroventilační dýchací přístroje

Filtroventilační dýchací přístroje

Dýchací masky

Dýchací masky

Ochranné obleky

Ochranné obleky

Kontaktujte společnost Dräger

contact-safety-16-9-DL-38412-2015-mx.jpg
Dräger Safety s.r.o.

Obchodní 124
251 01 Čestlice

Volejte PO-PÁ 8:00 – 16:30

Dräger Safety s.r.o.

Novoveská 2056/5i
709 00 Ostrava

Obchod +420 556 674 661

Volejte PO-PÁ 6:00 - 14:30

Dräger Slovensko s.r.o.

Radlinského 40a
921 01 Piešťany
Slovakia

Volajte PO-PIA 8:00 – 16:00

Literatura

1 Hämäläinen P, Takala J, Saarela KL. Global estimates of fatal work-related diseases. Am J Ind Med. 2007;50(1):28‐41.
Global Estimates of Occupational Accidents and Work-Related Illnesses 2017

2 Number of deaths by cause. (n.d.). Retrieved 6 May, 2020,
from https://ourworldindata.org/grapher/annual-number-of-deaths-by-cause  

3 Furuya S, Chimed-Ochir O, Takahashi K, David A, Takala J. Global Asbestos Disaster. Int J Environ Res Public Health. 2018;15(5):1000. Published 2018 May 16. doi:10.3390/ijerph15051000 

4 National Institute for Public Health and the Environment. (n.d.). Work-related cancer in the European Union. Retrieved from https://www.rivm.nl/bibliotheek/rapporten/2016-0010.pdf